|
|
Letová měření malých bezpilotních platforem
Málek, Ladislav ; Zikmund, Pavel (oponent) ; Dvořák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje letovým měřením na vybraných bezpilotních platformách v rámci projektu Detekce a monitoring invazních druhů s využitím bezpilotních leteckých prostředků. Nejprve je představen samotný projekt a použité platformy. Následuje teoretická část zaměřená na metody měření letových výkonů. Nakonec se v práci nachází použitá metodika měření, zpracování a vyhodnocení dat.
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Vliv patogenů na invazní rostliny
Sládečková, Julie ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Invazní rostliny mohou ničit celé ekosystémy, snižovat biodiverzitu a tím ohrožovat životní prostředí. Invazní druhy přibývají stále rychleji, a proto se zvyšuje i negativní dopad invazí na životní prostředí. Za jejich vznikem mohou stát různé důvody, jedním z nich je například únik od přirozených nepřátel. Díky tomu může být rostlina více konkurenceschopná a může mít větší reprodukční potenciál a lépe se šířit. Pokud však přirozené nepřátele dodáme do nového areálu může dojít k regulaci populací invazních rostlin. Toho využívá biokontrola, což je metoda používaná ke zmírnění rozsáhlosti invazí a jejich následků. Tato metoda téměř nemá negativní dopady na životní prostředí, na rozdíl od chemických a mechanických metod odstraňování rostlin. Biokontrola působí dlouhodobě a díky tomu je také levnější. Avšak při jejím použití existuje určité riziko, že dojde k zasažení necílových druhů rostlin, nebo že nebude dostatečně efektivní. Jako biokontrolní agens se používají i patogeny, protože jsou více specializované než herbivoři, a představují tak menší riziko pro necílové rostliny. Cílem této práce je porovnat biologickou kontrolu s jinými metodami používanými k odstraňování invazních rostlin a shrnout nejvýznamnější pozitiva a negativa použití houbových patogenů v biokontrole rostlin.
|
|
|
Význam a využití mokřadních rostlin v historii a v současnosti
KOZÁK, Martin
Tato práce se zabývá rešerší na téma význam a využití mokřadních rostlin v historii a současnosti. Cílem práce je shromáždění informací a kritické posouzení informací o významu mokřadních rostlin pro lidskou společnost v minulosti a v současnosti včetně způsobů jejich využití. Rešerše navazuje na existující zpracování tématu v českém jazyce a rozšiřuje ho o informace publikované v cizojazyčné vědecké a odborné literatuře za posledních 20 let a shrnuje poznatky zejména o mokřadech, užitkových, invazních a ohrožených mokřadních rostlinách.
|
|
|
Role pohlavního rozmnožování v invazním chování polyploidních invazních druhových komplexů
Jarůšková, Dominika ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazní rostliny mají výrazně negativní vliv na složení a strukturu rezidentních společenstev. Mohou způsobit výrazný pokles jejich biologické rozmanitosti, a dokonce vážně ohrozit existenci vzácných druhů. Jedním z faktorů, které mohou ovlivnit a zvýšit invazní chování cizích druhů, je duplikace celého genomu (polyploidie). Prostřednictvím zvýšené genetické diverzity může polyploidie ve srovnání s jejich diploidními protějšky zlepšit celkovou zdatnost, reprodukční schopnosti a konkurenceschopnost polyploidních cytotypů. Tato práce vytváří literární přehled zaměřený na mechanismy reprodukce invazních druhů a evaluaci jejich role v invazním chování. Rozmnožování je dále rozebráno právě v kontextu polyploidie, se speciálním zaměřením na vlivy polyploidie na reprodukci sexuální. Součástí práce je v neposlední řadě kapitola představující a diskutující případové studie, které se zabývají vybranými invazními polyploidními druhovými komplexy a analyzují úspěšnost jejich sexuální reprodukce v invazním i přirozeném areálu rozšíření. Klíčová slova: polyploidie, invazní rostliny, pohlavní rozmnožování
|
|
|
Vznik a udržování cytotypů s lichou ploidní úrovní v heteroploidním systému a jejich příspěvek k heteroploidnímu toku genů u vytrvalých invazních druhů
Dýbová, Markéta ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Polyploidie je jedním z klíčových faktorů v evoluci cévnatých rostlin. Polyploidní cytotypy jsou od svých diploidních protějšků většinou reprodukčně izolované, existuje však možnost výměny genů mezi různými ploidiemi/druhy prostřednictvím heteroploidního toku genů. Tato výměna může být zprostředkována pomocí lichých a aneuploidních cytotypů, které se vyvinuly hybridizací, ale také de novo, fúzí redukovaných a neredukovaných gamet. Primárním zaměřením práce je zhodnotit poznatky o vzniku lichých cytotypů v heteroploidních systémech a zhodnotit jejich příspěvek k výměně genů mezi danými ploidiemi. Zvláštní důraz je kladen na tok genů mezi vyššími úrovněmi ploidie v komplexech vytrvalých invazních druhů, mechanismy umožňující jejich udržení v populaci a důsledky jejich dlouhodobého přetrvávání mezi ploidními (druhovými) hybridizacemi na jejich invazní potenciál. Klíčová slova: lichá ploidní úroveň, invazní rostliny, hybridizace, životní formy
|
|
|
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
|
|
|
Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v České republice
Kopicová, Irena ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Téma práce, Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR, se zabývá nepůvodními druhy rostlin s určením jejich fytogeografických oblastí. Dále jsou zde zpracovány příčiny introdukce, samotná charakteristika a v neposlední řadě i ekologické dopady, přínosy a nebezpečí pro biodiverzitu v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, první část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR. Zde je popsána základní terminologie, ale zároveň v kapitolách i konkrétní problematika. Kapitola neofyty je ještě navíc rozšířena o podkapitolu invazní rostliny, zde bylo důležité zdůraznit si jejich nebezpečí pro ekosystém Druhá část se zabývá aplikací tématu do geografického vzdělávání a to vytvořením pracovního listu a vymezením základních pojmů pro žáky gymnázia. Cílem je přimět žáky přemýšlet o tom, které rostliny jsou důležité, odkud pochází, proč a jak se k nám dostaly. Zároveň je důležité, aby se dokázali zamyslet nad tím, jak mohou působit nepůvodní rostliny na ekosystém, do kterého byly introdukovány.
|
|
|
Intraspecific plant-soil feedback as a mechanism underlying invasiveness of neophytes of the Czech Republic
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou je vztah, ve kterém druh ovlivňuje složení půdy, a tyto změny v půdě zpětně ovlivňují stejný rostlinný druh. Tento vztah a jeho intenzita může být spojena s dominancí rostlin a jejich invazivitou. Dominantní druhy mohou měnit složení půdy ve svůj prospěch a tak zažívat positivní vnitrodruhovou zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že invazní druhy jsou v novém prostředí obvykle dominantní, dá se očekávat, že positivní zpětná vazba s půdou může být důležitým faktorem umožňujícím druhům stát se invazními. Abych zjistila, zda li vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou může být faktorem podmiňujícím invazivnost rostlin, porovnala jsem zpětnou vazbu s půdou ve skupině invazních a naturalizovaných, ale neinvazních, rostlin České republiky. K realizaci jsem použila před vybraný soubor 34 druhů - 17 invazních a 17 neinvazních. V rámci pokusu jsem použila metodu dvoufázového experimentu. V první fázi dochází k ovlivňování půdy určitým druhem. Ve druhé fázi je stejný rostlinný druh pěstován v ovlivněné půdě z první fáze a jako kontrola je použita půda neovlivněná žádným druhem. Poté je porovnána rostlinná biomasa z ovlivněné a kontrolní půdy. Výsledky naznačují, že invazní druhy vykazují více pozitivní nebo alespoň méně negativní vnitrodruhovou zpětnou...
|
host ::
RSS.